Léčivé účinky borůvek

Borůvky - současné názory na jejich fytochemický potenciál a zdravotní význam

Souhrn

Autoři v přehledné stručné formě shrnují současné poznatky a představy o příznivém vlivu borůvek na lidské zdraví. Pojednávají o jejich účincích na mozek a nervový systém, dále na funkce mnestické, kognitivní, smyslové- se zvláštním zřetelem na zrak, pohybové – se zvláštním zřetelem na rovnováhu a chůzi, účinky antisklerotické, kardio a angioprotektivní, potenciální účinky protinárodové  a účinky  celkově protektivní – se zvláštním zřetelem na proces stárnutí – ageing. Podrobně je pojednáno o obsahu mikronutrientů v borůvkách. Rozdíl mezi zdravotním významem mikronutrientů a dalších účinných látek je vysvětlen a objasněn na podkladě ukazatele- doporučený denní příjem (RDA, recommended daily allowance). V podrobnostech je odkázáno na základní a přitom dobře dostupnou literaturu poskytující podrobný přehled jak účinných fytochemik v borůvkách, tak jejich botanické zařazení a variace. Historie domestikace borůvek je krátce připomenuta. Poukazuje se na propojení aplikovaného výzkumu v rezortech zemědělství a zdravotnictví, s cílem maximalizovat příznivé vlivy stravy obsahující borůvky na lidské zdraví. Přehled zahrnuje jak preventivní, tak možné kurativní/léčebné využití tradičního rostlinného přírodního produktu v praxi. Uveden je podkladový materiál, osvětlující současný zájem o borůvky ve světě elektronických, veřejně dostupných informací a zdrojů. Podrobnou analýzou dostupného experimentálního materiálu, jak v pokusu na zvířeti, tak při použití u člověka, se dochází k přibližné příznivě účinné denní dávce borůvek u člověka ( 120 ml nativních plodů borůvek –vaccinium myrtillus, na osobu a den). Možné kritické výhrady k významu fytochemik v borůvkách pro jejich antioxidační potenciál jsou uvedeny a diskutovány. Experimentální potvrzení zdravotního významu vlastních, v borůvkách obsažených fytochemik,  je citováno a diskutováno.  Možný vliv kuchyňské úpravy na účinnost příjmu borůvek v praxi ( fytochemical intake) je stručně diskutován.

Klíčová slova. Borůvky, Brusnice borůvka,  Vaccinium myrtillus, zdravotní význam, prevence, duševní funkce, tělesné funkce, stárnutí

Úvod

Bobulovité měkké plody obecně, zvláště pak borůvky ( Brusnice borůvka,Vaccinium myrtillus), jsou  vydatným zdrojem polyfenolů, mikronutrientů a vlákniny.( Beattie J., 2005 Giongo L. et al. 2006, Basu A., 2010, Agarwal K.C., 2011). Třídění, nomenklatura a terminologie jednotlivých kultivarů rodu Brusnice/  Vaccinium jsou podrobně zpracovány skupinou L. Gionga ( L. Giongo et al., 2006). Ve svém obšírném sdělení referují o vlastnostech 58 genotypů co do typických hortikulturních rysů a o 38 genotypech co do obsahu polyfenolů.   Zatímco u mikronutrientů- především vitaminů a u vlákniny , je zdravotní význam jejich přívodu potravou obecně znám a zohledňován, zůstávají polyfenoly v bobulovitých plodech domácího původu poněkud zastíněny dosud trvající vlnou zájmu o tzv. francouzský paradox, totiž pozitivní vliv červeného vína na lidské zdraví ( Balík J. et al., 2008). Obecně lze říci, že tmavě zbarvené plody obsahují polyfenoly, kterým vděčí jak za svoji barvu (modrou, purpurovou, červenou), tak za pozitivní zdravotní účinky fytochemického příjmu při požití do organismu ( Beattie J. et al., 2005, Giongo L. et al. 2006,   Ronis et al., 2006 Quideau S. et al., 2011). Polyfenoly mají u rostlin charakter fytoalexinů - jsou to látky, kterými se rostliny brání proti škodlivinám a škůdcům. Proto jsou na polyfenoly bohatá vína/ hrozny vinné révy, napadené ušlechtilou plísní bothrytis cinnerea.( D. Delmas, 2006) .

 Mikronutrienty jsou takové složky potravy, které v případě jejich nepřítomnosti ve stravě vyvolávají příznaky deficitu. Je u nich tedy možno stanovit doporučovanou denní dávku-doporučovaný denní příjem ( RDA- recommended daily allowance). Co se mikronutrientů týče, nutno zdůraznit, že borůvky jsou tak významným zdrojem vitaminu C, že doslova „ hrst“ borůvek zajistí RDA u dospělého člověka.(Beattie J.et al., 2005). Jelikož vitamin C má významnou antioxidační aktivitu a působí jako kofaktor hydroxylačních reakcí, má příznivý a přímý dopad do mnoha procesů v lidském těle. Jde zejména o tvorbu kolagenu, syntézu hormonů, aktivitu imunního systému, vstřebávání železa, shlukování/agregaci trombocytů, vznik a  tvorbu trombu, dále o preventivní účinky chránící před vznikem ischemické choroby srdeční, osteoporosy  a v neposlední řady i nádorových onemocnění ( Beattie J. et al., 2005,Quideau S. et al. 2010).  Dalšími mikronutrienty v borůvkách jsou vitaminy skupiny B a kyselina listová. Borůvky jsou tedy dobrým, dostupným a významným nutričním faktorem, který může snižovat hladinu homocysteinu a tak napomáhat snížení rizika výskytu poruch nervového systému u novorozenců, výskytu ischemické choroby srdeční a zřejmě i nádorů.(Beattie J. et al.,2005, Bassu A. et al., 2010, Quideau S. et al. 2010). Na rozdíl od mikronutrientů jsou polyfenoly skupinou látek s příznivým účinkem na lidské zdraví, u kterých však nelze stanovit RDA  a při jejichž nízkém přívodu do organismu nevznikají příznaky deficience.

 Polyfenoly, přítomné v borůvkách a dalších bobulovitých plodech jako  anthocyaniny, flavonoidy  a resveratrol , lze tedy připodobnit k lékům. Jde totiž z farmakologického hlediska o „ xenobiotika“ a jejich přívod do organismu se označuje jako přívod fytochemik – phytochemical intake. Jsou předmětem soustředěného zájmu výzkumných institucí v rezortech zemědělství a zdravotnictví. Jsou spolu s tzv. nutraceutiky - probiotiky, prebiotiky a synbiotiky ( Petr et al., 2010) součástí širšího konceptu funkčních potravin-functional foods (ARS-Agricultural Research Service official pages 2010, Wood M., 2011) .V obecné rovině je příznivý účinek polyfenolů důsledkem jejich schopnosti dodávat vodík ze svých hydroxylových skupin do volných radikálů a tím snižovat jejich vysokou oxidační kapacitu ( Balík J. et al., 2008).  Preventivní a protektivní/léčivý účinek polyfenolů  lze pozorovat,  jak přístupu populačním, založeném na kvantifikaci výskytu určitých chorob a stavů v populacích, které se vzájemně liší co do příjmu polyfenolů v potravě (Beattie J. et al. 2005, Basu A. et al, 2010) , tak  v experimentálním uspořádání v pokusu na zvířeti (Sweeney M.I. et al, 2002, Wang Y. et al., 2005,Han Ying Shan et al., 2006,Ronis M. et al., 2006, Xie  Changhui et al., 2011, Paturi G. Et al., 2012) a ve sledování a hodnocení u člověka ( Lotito S.B. et al., 2006, Karlsen A. et al., 2010).  Borůvky mají u člověka prokázaný či důvodně předpokládaný příznivý vliv na mozek a nervový systém, na funkce mnestické a kognitivní. Příznivě ovlivňují i smysly, zejména zrak. Mají příznivý vliv na udržování rovnováhy a na schopnost rytmické pravidelné chůze. Působí preventivně proti pádům a napomáhají předcházet i úrazům v důsledku pádu. Mají významné příznivé účinky na systém kardiovaskulární. Snižují riziko výskytu aterosklerózy, ischemické choroby srdeční, mají účinky obecně angioprotektivní a kardioprotektivní. Zajímavý a provokující je jejich možný příznivý účinek protinádorový. Vzhledem k demografickému vývoji je potenciálně velmi slibný a důležitých jejich obecně protektivní účinek na lidský organismus, který zabraňuje projevům stárnutí ( anti-ageing effect). Pro tyto svoje vlastnosti a pro výborné vlastnosti kulinářské/organoleptické jsou borůvky usilovně domestikovány. Nejvíce zkušeností v tomto ohledu bylo nashromážděno ve Spojených státech a v Kanadě. Základní fundus literatury týkající se domestikace borůvek je uchováván v Historické sbírce kanadské Národní zemědělské knihovny – Historic Collection of National Agricultural Library. ( K.Kaplan,2011).  Obsah fytochemik v jednotlivých kultivarech borůvek se dramaticky liší. Prokazuje se, že nejméně polyfenolů obsahují domestikované borůvky z Britské Columbie v Kanadě, zatímco evropské borůvky jsou na polyfenoly ( vyjádřeno jako trans-resveratrol) velmi bohaté ( Lyons M.M. et al. 2003).

Borůvky a nervový systém

Jedním z nejnovějších a zřejmě i nejzajímavějších zjištění je skutečnost, že v mozku savců existují specifická vazebná místa pro polyfenoly, včetně resveratrolu (Han  Ying-Shan et al, 2006).  To je zřejmě podkladem pro příznivý účinek polyfenolů na mozek a nervový systém. I u člověka jsou pozorovány takovéto příznivé účinky, zejména ve vztahu k neurologickým poruchám, které se objevují častěji se stoupajícím věkem. Jsou to například makulární degenerace, mozková mrtvice a demence ( Han Ying-Shan et al, 2006). Povzbuzující jsou zejména  zjištění, že dietní supplementace borůvkami má protektivní účinky na ischemické poškození mozku ( Wang Y. et al., 2005). Příznivý vliv borůvek na neurologické funkce, zejména na dysfunkce které se objevují se stoupajícím věkem, uvádějí i Beattie J. et al., v roce 2005. Dokumentují, že v pokusu na zvířeti jsou navozeny příznivé účinky borůvek na s věkem nastupující poruchy učení, paměťových funkcí, motoriky, a neuronálního převodu vzruchu ( Beattie J. et al., 2005). Souhrnný náhled na příznivý vliv borůvek ve smyslu zpomalení stárnutí mozku a mozkových funkcí přinášejí Greenwell I. Et al. v editoriálním článku Life Extension Magazine z března 2000 ( Greenwell I., Editorial, Life Extension magazine, March, 2000). Čerstvé nejnovější pokroky v průkazu příznivého vlivu borůvek, které jsou schopny zabránit úpadku kognitivních funkcí, ke kterému dochází s přibývajícím věkem dokumentují Willis L.M. et al.. ( Willis L.M., Shukitt-Hale B., Joseph J. A., 2009). V popředí je především příznivé ovlivnění paměti.

Borůvky a zrak

Samostatným okruhem problematiky zůstává předpokládaný příznivý účinek borůvek na zrak. V anglosaských zemích je součástí tradic ústního podání vzpomínka a vyprávění, že britští letci úmyslně jedli před nočními lety borůvkový džem či jiné borůvkové produkty, aby docílili zostření visu a zlepšení nočního vidění. ( Greenwell I., 2000) ( Za druhé světové války měla RAF- Royal Air Force,  a USAF- United States Air Force  rozdělené úkoly. Britové útočili v noci,  Američané ve dne).Výstižnou přezdívkou pro borůvky je v anglosaské literatuře výraz „ true eye openers- skutečné otevírače očí“ ( ibid.) Borůvky jsou doposud i v armádních veřejně přístupných zdrojích uváděny jako prostředek, kterým lze příznivě ovlivnit oči a visus. ( U.S. Army HOOAH4HEALTH.com, 2012).  Příznivý účinek borůvek na zrak se vysvětluje jednak příznivým vlivem na rodopsin ( Greenwell I., 2000) a dále optimalizací/ snížením glykémie, zejména u diabetiků .( ibid.). Noční vidění a jeho možné příznivé ovlivnění borůvkami  studuje v současné době výzkumná skupina Dr. Wilhelminy Kalt-ové ve výzkumné instituci Atlantic Food and Horticultural  Research Centre, Kentville, Nova Scotia, Canada ( Kalt W., 2010) .

Borůvky a udržování rovnováhy

Udržení a udržování rovnováhy, a s nimi související přecházení pádům, je jedním z velkých problémů současné medicíny a sociální práce. Touto otázkou a problémem se zabývají celé vědecké týmy. Zejména u seniorů je péče o řádné udržení rovnováhy tou nejlepší prevencí pádů a s nimi spojených úrazů.(Topinková E. 2005,  Klán J., Topinková E.  2003, Tinetti M.E. 2003).  Každá intervence či opatření, kterými lze rovnováhu zlepšit a riziko pádu snížit, má tedy velký celospolečenský význam. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské university v Českých Budějovicích vydává dokonce specializovaný časopis, věnovaný prevenci násilí a úrazů ( Prevence úrazů, otrav a násilí).  Mary E. Tinetti-ová vyvinula, validovala a v praxi odzkoušela diagnostický nástroj ke kvantifikaci rizika pádů v důsledku porušené schopnosti udržet rovnováhu.( Tinetti M.E., 2003)  Tento nástroj( jde o diagnostickou skórovací tabulku) je dostupný a používaný i v českojazyčné formě/mutaci. ( Topinková E., 2005). Stejný nástroj používají i autoři tohoto sdělení. Zlepšení rovnováhy spojené s příjmem borůvek je zřejmě způsobeno nejen jejich přímým účinkem na nervovou tkáň, ale i s jejich účinkem zlepšujícím prostorovou představivost a paměť. ( Bauer J., 2011 ). Pro přímý účinek borůvek na schopnost udržet rovnováhu i se stoupajícím věkem byl vytvořen důvtipný a přesvědčivý experimentální model. Speciálně vyvinutý druh krysy, tzv. Fisherova krysa, je výborným modelem pro studování vlivu věku na rovnováhu. Krysy tohoto druhu jsou ve věku 19 měsíců tak staré, že to odpovídá lidskému věku 60 až  65 let. Podáváme-li těmto krysám borůvky v dávce, která by u člověka činila 120 ml borůvek v syrovém stavu denně, zjistíme, že po 2 měsících- tedy ve věku 21 měsíc, což odpovídá lidskému věku 70 – 75 let, prakticky nezestárly, co do schopnosti udržet rovnováhu.  Tento model je v hantýrce výzkumnické přezdíván „ krysí cirkus“. Pokusná zvířata v tomto uspořádání udržují rovnováhu na úzké tyči kulatého profilu a měří se doba, po kterou rovnováhu udrží.  Test má dvě části, při první je tyč pevně fixována, při druhé části testu rotuje kolem dlouhé osy. Skupina pokusných zvířat, u které byly podávány borůvky, udrží rovnováhu dvakrát déle, nežli skupina bez této intervence. Výsledky jsou překvapivé a povzbudivé i v dalším pokusném modelu, kdy pokusná zvířata kráčejí po úzké tyči.          „ Mladé krysy“  udrží rovnováhu průměrně 13 vteřin. „ Staré krysy“ udrží rovnováhu v průměru 5 vteřin. Pokud je skupině „ starých krys“ podáván extrakt z borůvek, udrží rovnováhu po dobu 11 vteřin. Tento jev byl v pokusném uspořádání docílen jen s borůvkami. V kontrolních skupinách, intervenovaných jahodami, špenátem či  brokolicí, se podobné příznivé ovlivnění rovnováhy nedostavuje. ( Greenwell I., 2000). Fytochemické látky ( polyfenoly) v borůvkách přítomné zlepšují neuronální funkce i celkově činnost  mozku. Dokumentuje se jejich příznivý účinek zejména na paměť ( Bauer J. 2011,Beattie J. 2005). 

Borůvky a  kardiovaskulární systém

Příznivé účinky polyfenolů, fytochemik z měkkých bobulovitých plodů, na kardiovaskulární systém jsou nejznámější u vinných hroznů a vína (Balík J. et al.2008). Borůvky však za svými známějšími konkurenty nijak v tomto ohledu nezaostávají. Ve výzkumných projektech jak epidemiologických, tak charakteru klinických studií intervenčních, se dokumentuje příznivý vliv borůvek na kardiovaskulární zdraví. ( Basu A. et al.2010). Podrobné přehledy, koncipované jako nutriční epidemiologické šetření,vedou k povzbuzujícím zjištěním o příznivém vlivu fytochemik na kardiovaskulární systém člověka. Údaje z INTERHEART STUDY, které shrnují dietní návyky a stravovací vzorce z 52 zemí světa,  ukazují nepřímou úměru mezi obsahem ovoce a zeleniny ve stravě a výskytem akutního infarktu myokardu ( Basu A. et al. 2010). Zde je velké pole působnosti zejména pro obor nutriční terapeut. I ve Spojených státech, kde celospolečenské kampaň na zvýšení konsumace ovoce a zeleniny probíhá již od roku 2001 není situace příznivá. Například ve skupině 2 757 diabetiků s nadváhou, což je významně riziková skupina pro výskyt kardiovaskulárních onemocnění, konzumuje minimální doporučenou denní dávku ovoce a zeleniny méně nežli 50 % respondentů. Při srovnávání situace v USA a ve Francii se ukazuje, že dospělí Francouzi mají významně vyšší spotřebu ovoce a zeleniny nežli dospělí Američané. Přímo na bobulovité plody, na borůvky a v nich obsažené polyfenoly,  je zaměřena  studie Kuopio Ischaemic Heart Disease Risk Factor Study. Prokazuje se nepřímá úměra mezi  příjmem borůvek a výskytem kalkulovaného rizika pro kardiovaskulární onemocnění, vyjádřeného jako úmrtí v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním. (Risk of CVD-related death). Osoby s nejvyšším příjmem borůvek konzumovaly více nežli 408 gramů bobulovitých plodin denně, osoby s nejnižším příjmem méně nežli 133 gramů denně. Z laboratorních markerů je nutno zdůraznit nízkou hladinu haptoglobinu u osob s vysokou konzumací borůvek. Z hlediska gender problematiky zmiňujeme rozsáhlou neintervenční epidemiologickou studii na 34 489 postmenopausálních ženách ve státě Iowa v USA ( Iowa Women Health Study)  a studii na ženách-zdravotnicích v rámci Women Health Study, ve které bylo zařazeno celkem 38 176 žen. Lze uzavřít, že konzumace borůvek alespoň jednou týdně, vede k signifikantnímu poklesu relativního rizika ( Relative Risk) kardiovaskulární smrti.( Basu A., 2010).  Vedle těchto epidemiologických šetření a přehledů jsou k disposici i výsledky intervenčních studií. K roku 2010 je dokumentováno 20 takovýchto intervenčních studií, které se zabývají vlivem bobulovitých plodů na kardiovaskulární zdraví. Zkoumány byly borůvky, domestikované borůvky, černý rybíz, brusinky, maliny a jahody. ( Basu A, 2010). Nejvíce signifikantními výsledky těchto studií jsou zjištění, že borůvky ( a další plody) vedou ke snížení oxidativního stresu, ke zvýšení antioxidační kapacity séra, ke snížení oxidace LDL  ( low density lipoproteins) a ke snížení peroxidace lipidů.  Zdůrazňuje se zejména příznivý vliv borůvek na postprandiální oxidační stres. K podobným či totožným závěrům, co do vlivu borůvek na oxidativní stres, docházejí i  Silvina B. Lotito , Barbara M,. Schmidt, Stéphana Quideau  a Chenghui Xie (Lotito S.B. et al. 2006, Quideau S. 2011, Schmidt B.M. 2004, Xie C. 2011).  Význam tohoto zásahu do oxidativního stresu  a příznivého vlivu na metabolismus  lipidů je spatřován zejména v antisklerotickém působení borůvek, které napomáhají předcházet vzniku aterosklerózy. ( Basu A 2010, Beattie J. 2005, Schmidt B. 2005, Wood M. 2011, Xie C. 2011). Vedle oxidativního stresu a metabolismu lipidů se jako rizikový faktor či přímo vlastní mechanismus vzniku aterosklerotických změn zdůrazňují i markery zánětu. Anetta Karlsen  nashromáždila v roce 2010 rozsáhlou dokumentaci o příznivém vlivu polyfenolů  v borůvkové šťávě na snížení v séru či plasmě přítomných biomarkerů zánětu. Prokazuje se snížení CRP, IL-6, IL-15, MIG a TNF-alfa. ( Karlsen A. et al. 2010). Se zvláštním zřetelem k antiproliferační aktivitě polyfenolů z borůvek se tomuto problému věnuje též Barbara M. Schmidt-ová ( Schmidt B. 2005).

Borůvky a metabolismus

Borůvky mají tedy prokazatelné a kvantifikovatelné příznivé účinky na metabolismus u člověka. Jejich antioxidativní účinky jsou umožněny tím, že polyfenoly v nich obsažené, poskytují  volným radikálům v těle člověka atom vodíku ze svých hydroxylových skupin. ( Balík J. et al. 2008).  Snižují oxidaci LDL a peroxidaci lipidů ( Basu A et al. 2010). V pokusu na zvířeti ( prase domácí)  prokazuje Dr. Wilhelmina Kalt-ová přímý vliv konzumace borůvek na snížení hladin cholesterolu u intervenovaných jedinců. Ve studii provedené na Atlantic Veterinary College v Charlottetown, Ostrov Prince Edwarda, v Kanadě, podávali prasatům dietu bohatou na cukry a indukovali u nich hypercholesterolémii. Tomu se podařilo zabránit, pokud byl zvířatům přidáván do denních potravních dávek, přídavek borůvek. ( Kalt W.2010). Polyfenoly z různých bobulovitých plodů, zejména z borůvek, vedou k přímému snížení glykémie u intervenovaných jedinců. ( Greenwell I.2000). Tomuto zjištění odpovídá i starodávná lidová praxe doporučující borůvky u diabetiků. Ministerstvo zemědělství USA zařadilo výzkum vlivu polyfenolů na metabolismus inzulínu a na glykémii jako první prioritu do plánu mezirezortního výzkumu ARS-Agricultural Research Service( ARS-US Dept. Of Agriculture, 2010). Zvláštní pozornost si zasluhuje objevné a překvapivé zjištění pracovní skupiny Chen  Jin- Ran, Lazarenková Oxana a spolupracovníci z roku 2010, totiž že, polyfenoly  zlepšují  metabolismus kostní tkáně a růst kostí. V modelu in vitro, na tkáňových kulturách, dokumentují zvýšení aktivity osteoblastů a docílení vyšších přírůstků kostní tkáně, při současném snížení aktivity osteoklastů. ( Chen Jin- Ran et al. 2010). Z hlediska metabolismu xenobiotik, tedy biotransformace xenobiotik, je nesmírně povzbudivé a slibné zjištění, že borůvky podávané jako prášek ze sušených borůvek, posiluje fázi I ( oxidace, redukce, hydrolýza) i fázi II ( konjugace, tvorba rozpustných konjugátů) u savců ( Ronis M. et al., 2006). Zvláštní pozitivní význam tohoto jevu tkví zejména v tom, že se takto zesiluje a urychluje, jak odbourávání karcinogenů v těle ( fáze I), tak umožňuje a zesiluje jejich exkrece. ( fáze II).

Borůvky a protinádorové účinky

Na možné příznivé protinádorové účinky borůvek upozorňuje ve své obsáhlé práci Julie Beattie-ová z University v Dundee. Zejména u nádorů typu rakoviny jsou v pokusech in vitro prokázány přímé vlivy extraktů z borůvek a dalších měkkých bobulovitých plodů na karcinomové buňky. Prokazuje se inhibice růstu a proliferace rakovinných buněk a jejich zánik-apoptosa. Zatím se nedaří přesvědčivě reprodukovat tyto, in vitro nashromážděné výsledky, i v pokusu na zvířeti. ( Beattie J. et al. 2005). Se zvláštním zřetelem k resveratrolu se této problematice věnuje Dominique Delmas-ová a její pracovní skupina z Burgundské university v Dijonu, Francie. Prokazují, že resveratrol působí protikancerogenně ve všech třech fázích  a sice v iniciaci karcinogenese, promoci karcinogenese i její progresi. Resveratrol potlačuje i další pochody rozvoje karcinomu a sice snižuje angiogenesi a snižuje i schopnost tumoru metastazovat. Resveratrol podněcuje a posiluje apoptosu a vede tak k buněčné smrti nádorových buněk. Koncentrace resveratrolu  v krvi, které lze dietně dosáhnout, mají z hlediska růstu nádoru protiinvazivní účinky. Tento jev se přičítá prokázané enterohepatální recirkulaci reseveratrolu v těle savců. Překvapivé je i zjištění, že účinek resveratrolu je velmi prolongovaný v čase, což se vysvětluje jeho poměrně vysokou vazbou na bílkoviny plazmy. Resveratrol nemá vlastní cytotoxický efekt, sensibilizuje však nádorové buňky vůči cytostatikům. Tato zjištění se nepochybně  stanou podkladem úvah o nových či inovovaných strategiích cytostatické léčby a chemoterapeutických protokolů ( Delmas D. et al. 2006). Nepochybně protinádorový potenciál má i vliv borůvek na metabolismus, jak popsáno shora.

Borůvky a stárnutí

Stárnutí ( ageing) je nevyhnutelnou a zákonitou součástí života. Je spojeno s procesy degenerativními/zánikovými. Docílit, aby biologický věk jedince byl „ mladší“ nežli jeho věk kalendářní, se v posledních 20-30 letech stává módou až posedlostí. Je to však trend v zásadě příznivý. Odvrátit nástup procesů a projevů biologického a psychologického stáří ve smyslu docílení  zábrany deficitů funkcí je velkou výzvou pro zdravotnictví i sociální práci. Stáří totiž sebou nese rizika sociální excluse. Každá intervence, která obecně řečeno zabraňuje stárnutí organismu, nebo jeho projevy zpomaluje, je tedy jistě hledána a vítána. V dalším sumarizujeme shora uvedené dílčí informace ve vztahu ke stáří a stárnutí. Borůvky představují díky obsahu mikronutrientů a fytochemik důležitý nástroj v těchto snahách. Díky antioxidačnímu potenciálu mají obecně ochranný/protektivní vliv na tkáně. Zejména je to patrno u systému kardiovaskulárního a nervového. Zlepšení rovnováhy a tím prevence pádů je pro bezpečné stárnutí nezanedbatelným přínosem. Souvisí jistě i s tím, že borůvky zlepšují prostorovou představivost a prostorovou paměť.  Zlepšení funkcí mnestických a kognitivních je ve stáří velmi žádoucí. Paměť, která příslovečně ve stáří trpí, je mikronutrienty a fytochemiky z borůvek příznivě ovlivňována a posilována. Borůvky jsou již pevnou součástí armamentaria pro prodloužení života při zachování jeho kvality- Life Extension ( Bauer J. 2011, Greenwell I. 2000, Kalt W. 2010, Willis L.M. 2009).

Borůvky – miscellanea

Zcela recentně se objevují experimentální podklady pro možný příznivý vliv borůvek na nespecifické střevní záněty ( Patuiri G. Et al. 2011) . V roce 2005 byl popsán příznivý vliv borůvek na buněčnou imunitu, zejména zvýšení aktivity NK buněk ( Natural Killers), a T-lymfocytů obecně ( Beattie J.2005)

Vliv tepelného zpracování a kuchyňské úpravy fytochemické  vlastnosti borůvek

Borůvky jsou jako zdroj fytochemik zajímavé a důležité zejména proto, že jsou používány nejen v syrovém stavu jako osvěžující plody a případně jako kompot nebo šťáva, nýbrž i ve formě hotových pokrmů, jako jsou tak typické jihočeské borůvkové koláče a borůvkové knedlíky. Potěšitelné a potěšující je zjištění, že tepelnou kuchyňskou úpravou, ale ani mražením či chlazením nedochází ke zničení fytochemického potenciálu borůvek. Chlazení,mražení a zahřívání na 98-100 st. C nevede k podstatnému snížení obsahu polyfenolů v borůvkách ( Beattie J. 2005, Schmidt B.M. 2005). Nejšetrnější tepelné zpracování je zahřátí na 92 -98 st. C po dobu 0,5 až 2 minut, ve formě tzv. optimalizovaného tepelného hydrothermodynamického zpracování ( Satanina V. 2011). Tepelné zpracování při kterém jsou borůvky vystaveny teplotám vyšším nežli 190 st. C a které trvá déle nežli 18 minut vede ke snížení polyfenolů, zejména resveratrolu, o 17 až 46 %. ( Lyons M.M. et al. 2003).

Borůvky jako předmět aplikovaného mezirezortního výzkumu

Spolu s rozvojem konceptu funkčních potravin - functional food ( Petr P. 2006) dochází k rozmachu soustředěného zájmu o měkké bobulovité plody obecně a o borůvky zvláště. ( ARS-US Department of Afgriculture 2010). Zdůrazňuje se, že jde o plody místního původu, v domácích/ místních kuchyních tradiční ( Beattie J. 2005). Ministerstvo zemědělství  USA zařadilo výzkum polyfenolů v těchto plodech na první  a na druhé místo v prioritách výzkumu v oblasti Výživa –Human Nutrition( ARS-US Department of Agriculture 2010). Na prvním místě je výzkum polyfenolů ve vztahu k diabetu , zejména jejich vlivu na inzulín a metabolismus glukózy obecně. Na druhém místě je pak výzkum borůvek a jejich vlivu na stárnutí a kognitivní funkce.Aplikovaný výzkum v těchto souvislostech se stal natolik atraktivním, že existují firmy, které průmyslově  vyrábějí placebo, mající vzhled, barvu  chuť a vůni borůvkového prášku. Toto placebo je určeno pro srovnávací klinické hodnocení u člověka,tak  aby bylo možno provádět kontrolované, dvojitě zaslepené a double-dummy klinické studie.(Wood M. 2011)

 Ministerstvo zemědělství USA je zřizovatelem celostátní/federální výzkumné instituce, Agricultural Research Service,která spolupracuje s univerzitami a dalšími výzkumnými subjekty. Tato výzkumná instituce vydává prestižní vědecký časopis Journal of Afgricultural and Food Chemistry. Z těchto zdrojů přebírají informace o roli  polyfenolů i další veřejně přístupné zdroje, včetně elektronických medií.( ARS-Department of Agriculture 2010,  Bauer J. 2011)

Borůvky a jejich zdravotní význam jako předmět kritické diskuse

V roce 2006 vyvolal velký zájem a četné diskuse článek Silviny B. Lotito-vé, z Oregonské státní university v USA, který přičítá antioxidativní vlastnosti měkkých bobulovitých plodin především jejich vysokému obsahu fruktózy. Fruktóza totiž indukuje v lidském těle zvýšenou hladinu kyseliny močové a urátů. ( Lotito S.B. 2006) . To, že kyselina močová tvoří největší část antioxidační aktivity plazmy, je známo. V důvtipném experimentálním uspořádání však Gheldof N. a Engeseth N.J., z oddělení Humánní výživy na Universitě v Illinois, USA  čelí již v roce 2002 názorům o nedůležitosti polyfenolů. Nejsilnějším zdrojem fruktózy ( kromě čisté fruktózy) je z přírodních produktů med, směs glukózy a fruktózy. Gheldof a spol. zkoumají různé druhy medu, produkovaného včelami po sběru na různých druzích květů. Stanovují antioxidační kapacitu těchto medů a jejich vliv na oxidaci lipoproteinů v lidském séru. Jednoznačně prokazují, že existuje lineární závislost mezi obsahem polyfenolů v medu a jeho antioxidační kapacitou a jeho schopností snížit oxidaci lipoproteinů. Nejvyšší obsah polyfenolů je v medech co nejtmavších, zejména v medu pohankovém.( Pohanka obecná/setá, Phagopyrum esculentum). Tento jev je tedy závislý na obsahu polyfenolů, které nehledě na jistě existující vliv fruktózy na indukci urikémie,  mají svůj vlastní, intrinsický, na obsahu fruktózy v pokrmu nezávislý, antioxidační potenciál.( Ghledof N. et al. 2002).

Závěr

Nashromážděné vědomosti o příznivém vlivu borůvek na lidské zdraví a  průkaz tohoto vlivu v mnoha oblastech lidského bio-psycho-sociálního rozměru nesmějí zůstat jen v úrovni vědeckého poznání a aplikovaného výzkumu. Dalším logickým a nutným krokem je, transformovat tyto vědomosti srozumitelnou a přístupnou formou do informací, které budou podkladem pro strávníky i provozovatele   stravovacích zařízení. Pro výchovu ke zdraví na všech úrovních. Snad je prvním příznivým krokem v tomto směru samo složení autorského týmu, ve kterém se scházejí odborníci-lékaři ( klinický farmakolog , klinický biochemik , gerontolog/geriatr) , s dalšími zdravotnickými profesemi ( zdravotní sestra se zaměřením na edukaci pacientů, vysokoškolsky vzdělaný farmaceutický asistent) spolu s odborníky ze sféry samosprávy a marketingu.

Odborný program zajišťuje:

Mgr. Hana Kalová, Bc. Brigita Janečková, MUDr Miroslav Verner, MUDr Petr Petr,

Nadační fond EMA Č. Budějovice a Nemocnice České Budějovice a.s.